Neděle, 23. Duben 2017 10.00
Muzeum moderního umění – Mozarteum

Václav Bělohradský: Trumpoty s postpravdou

Tradiční nedělní rozprava s pravidelným hostem EDO. Předpona „post“ sehrála důležitou roli v sebereflexi dvacátého století, před adjektivem „industriální“ ohlašovala zlom ve vývoji kapitalismu – nejdůležitější výrobní silou se stává člověk sám, rozvoj jeho rozumu a vynalézavosti. Věk nesmiřitelného boje mezi proletariátem a buržoazií tak pominul sám sebou, nastal věk řízené společnosti ovládané rozumnými manažery. Před adjektivem „moderní“ pak označuje konec nesmiřitelných sporů mezi překonanou tradicí a moderními formami života. V postmoderní společnosti se póly tradice a modernosti nepředvídatelně prolínají, minulost už není přítomností překonána, ale je v ní rozváta jako semínka, z nichž vyrůstají nepředvídatelné hybridy. A to platí i o budoucnosti, imperativní orientace na budoucnost pominula, „budoucnost už není, co bývala“ říká jedna vtipná formule. Můžeme vzít vážně formuli „postpravda“, rozvíjí nějak sémantiku předpony „post“ nebo je jen výrazem bezradnosti intelektuálů ve společnosti komunikační hojnosti? Znamená snad, že boj mezi osvícenými aparáty pravdy a temnými aparáty mýtů sám byl mýtem, který pominul? Je nějaký způsob, jak slovo „postpravda“ vzít vážně? Pokusíme se na tu otázku najít nějakou odpověď.