Pavel Barša

Prof. PhDr. Pavel Barša, M. A., Ph.D. se narodil v roce 1960. Vystudoval Filosofickou fakultu MU v Brně. V osmdesátých letech byl zapojen do brněnské alternativní kultury (kapely Odvážní bobříci, Pro pocit jistoty). Po roce 1989 působil na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně a na Středoevropské univerzitě v Budapešti. V současnosti přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a je výzkumným pracovníkem Ústavu mezinárodních vztahů. Jeho posledními knihami jsou Paměť a genocida. Úvahy o politice holocaustu (Argo, 2010), Orientálcova vzpoura (Dokořán, 2011) a „Cesty k emancipaci“ (Academia 2015).

Václav Bělohradský

Prof. Václav Bělohradský se narodil 17. ledna 1944 v Praze. Je významným a veřejně známým současným českým filosofem a sociologem. Je možno jej považovat za pokračovatele Jana Patočky. Vystudoval na FF UK v Praze češtinu, historii a filosofii. V roce 1970 po sovětské okupaci odešel do emigrace a působil postupně jako pedagog na Filozofickém institutu v Janově. Od roku 1990 byl profesorem politické sociologie na univerzitě v Terstu a profesorem na Fakultě sociálních věd UK v Praze. Česky vydal například: „Myslet zeleň světa“, „Přirozený svět jako politický problém“, „Člověk bez skrupulí“, „Kapitalismus a občanské ctnosti“, „Mezi světy a mezivěty“, „Společnost nevolnosti“. V úvodu ke knize „Společnost Nevolnosti“ Václav Bělohradský napsal: „Už mnoho let se účastním besed, které pod názvem Ekologické dny pořádá … Sluňákov. Jsou pro mě velmi důležité, publikum, s kterým se tam potkávám, je podivuhodně otevřené.“

Petr Hora Hořejš

Petr Hora-Hořejš (1938) je spisovatel, publicista, scénárista, pracovník v charitativní a nadační oblasti. Kromě řady jiných publikací je jeho hlavním literárním dílem, dokončeným právě v loňském roce, rozlehlý, čtrnáctidílný historický seriál „Toulky českou minulostí“. Sága začínající v pravěku a uzavírající peripetie našich dějin vznikem Československé republiky v r. 1918, vznikala takřka 40 let. Poté, co začal být projekt zprvu časopisecky realizován v Mladém světě (1978), rodily se první kapitoly a později knižní díly až do r. 1989 na maringotce Vodních zdrojů, kde byl Petr Hořejš za normalizace zaměstnán jako dělník-čerpač (coby tzv. „edičně nepřípustný“ užíval pseudonymu Hora). Po asi roční epizodě, kdy se r. 1990 stal ředitelem nakladatelství Albatros, se autor vrátil k tvůrčí a organizátorské činnosti. Stal se scénáristou řady výstav, spoluautorem televizního seriálu O poklad Anežky české, spoluzakladatelem Nadace Pangea (1991), usilující o vzdělávání v duchu ideálů J. A. Komenského, inspirátorem tzv. Lipnického stipendijního fondu atd. Už více než deset let úzce spolupracuje s Ligou proti rakovině Praha. Jeho interaktivní putovní expozice „Každý svého zdraví strůjcem“ už navštívila – vždy zkraje podzimu – kolem 70 českých a moravských měst. Další publikace: humorná kuchařka „Péťa Vařič“, s V. Šolcem „Nejstarší Američané“, s J. Bohdalovou „Měla jsem štěstí na lidi“ aj. Rozhlasová adaptace Toulek českou minulostí (ČRo 2) se jako nejdelší cyklus svého druhu vysílá už přes 20 let.

Cyril Höshl

Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych se narodil v roce 1949 v Praze. V současnosti je ředitelem Národního ústavu duševního zdraví (dříve Psychiatrické centrum Praha) a profesorem psychiatrie na 3. lékařské fakultě UK v Praze. V letech 2007-2008 byl prezidentem Asociace evropských psychiatrů a v letech 2008-2009 prezidentem Evropské federace lékařských akademií. Do roku 2011 byl vice-prezidentem Vídeňské školy klinického výzkumu. Je ženatý otec dvou synů a dvou dcer. Mezi jeho odborné oblasti patří biologická psychiatrie, klinická psychofarmakologie, psychoneuroendokrinologie a lidská etologie. Je autorem a spoluautorem stovek vědeckých prací, knih a odborných i popularizujících článků v mnoha časopisech a novinách. www.hoschl.cz

Pavlína Kalábková

Mgr. Pavlína Kalábková, Ph.D. je olomoucká archeoložka působící na katedře historie filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Věnuje se období mladší a pozdní doby kamenné, regionální archeologii a její prezentaci veřejnosti.

Stanislav Komárek

Prof. RNDr. Stanislav Komárek, Dr. se narodil v roce 1958 v Jindřichově Hradci. Studoval entomologii na UK v Praze. Po nástupu na Parazitologický ústav emigroval do Rakouska. Pracoval v Muzeu přírodní historie, na ministerstvu zemědělství a v zoologickém ústavu Vídeňské univerzity. Měl zájem o etologické a antropologické koncepce (např. A. Portmann, J. v. Uexküll, K. Lorenz a O. Koenig). Zajímá se také o psychologii a psychoanalýzu, zejména vídeňskou tradici freudovskou a jungovskou. Po návratu do Prahy v roce 1990 nastoupil na katedru filosofie a dějin přírodních věd na PřF UK, kterou založil Zdeněk Neubauer. Přednáší o vzájemných vztazích přírodních a kulturních fenoménů a biologické estetice A. Portmanna, také o dějinách biologie, o dějinách objevných cest, domestikaci jakožto biologickém fenoménu, mimikrách. Je skvělým esejistou (2006 cena Toma Stopparda), a autorem celé řady knih: „Dějiny biologického myšlení“, „Mimikry, aposematismus a příbuzné jevy“, „Lidská přirozenost“, „Spasení těla: moc, nemoc a psychosomatika“, „Ptáci v Čechách 1360 – 1890 aneb tajemství rytíře von Sacher – Masocha“, „Příroda a kultura: Svět jevů a svět interpretací“, „Obraz člověka a přírody v zrcadle biologie“, Napsal také beletristické romány „Opšlstisova nadace“, „Černý domeček“, „Mandaríni“. Je autorem sbírky básní „Kartografie, Kaligrafie, Holografie“, „Mé polopouště“. V roce 2011 vydal knihu „Ochlupení bližní. Zvířata v kulturních kontextech“. Absolvoval řadu poznávacích cest po celém světě. www.stanislav-komarek.cz

Zdeněk Kratochvíl

Doc. Zdeněk Kratochvíl, Dr. se narodil v Brně v roce 1952. Od roku 1990 je členem Katedry filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Přednáší také na FF UK. Zabývá se archaickou filosofií a vztahy mezi filosofií, přírodovědou, náboženstvím a uměním, a to jak v dobách vzniku těchto příležitostí, tak v naší aktuální situaci. Studoval na katolické teologické fakultě v Litoměřicích. V roce 1975 vyloučen z ideologických důvodů ze studia. Zaměstnán jako noční hlídač a topič, technický asistent Hydrobiologické laboratoře Botanického ústavu ČSAV, systémový programátor, autor FD ovladačů pro SAPI 1 R apod. Je autorem asi patnácti knih (například: „Hérakleitos – Délský potápěč k Hérakleitově řeči“, „Obrana želvy“, „Filosofie živé přírody“, „Mezi mořem a nebem – Odkaz iónské archaické vnímavosti“) a vlastních internetových stránek, kde je vítán každý, kdo nepřichází škodit: www.fysis.cz a www.presokratici.cz.

Lenka Křesadlová

Ing. Lenka Křesadlová Ph.D. (1976) se od svých středoškolských let věnuje zahradnictví a zahradní kultuře v širším slova smyslu. Absolvovala Zahradnickou fakultu Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a od roku 2005 je zaměstnancem Národního památkového ústavu na pozici specialisty pro památky zahradního umění a kulturní krajinu. Ve svém povolání uplatňuje jak svou lásku ke kultivované i divoké přírodě, tak zájem o historii a dějiny umění. Snaží se široké veřejnosti přibližovat úžasný svět historických zahrad a parků z nejrůznějších úhlů pohledu jednání…

Blanka Lamrová

studovala na Střední průmyslové škole grafické v Praze, obor užitá fotografie. Od roku 1972 je fotografkou Národní Galerie v Praze. Je členkou Asociace profesionálních Fotografů České Republiky a Svazu Českých Fotografů. Její tvorba je zastoupena v celé řadě našich i zahraničních institucí a vystavovala na mnoha místech u nás a ve světě. www.blankalamr.cz

Petr Lešek

Projektil architekti s.r.o.; Architektonickou kancelář založili v roce 2002 architekti Roman Brychta (FA ČVUT a AVU), Adam Halíř (FA ČVUT) a Petr Lešek (FA ČVUT). V roce 2003 přibrali stavebního inženýra Ondřeje Hofmeistera (FSt ČVUT a FA ČVUT). Jako začínající kancelář mohli vzniknout díky architektonickým soutěžím, kterých je v ČR oproti vyspělé části Evropy žalostně málo. Díky vítězství v nich mohli projektovat velké veřejné stavby: Národní technickou knihovnu v Praze, Studijní a vědeckou knihovnu v Hradci Králové, Sluňákov, Centrum neziskových organizací Údolní v Brně. Věnují se celé šíři architektury od územních plánů po interiérové expozice (expozice Astronomie v Národním technickém muzeu). Projektil tvoří úspornou, vstřícnou a svěží architekturu znalou tradice, inovativní typologie a technologie. Razí spojení současného umění, designu, architektury a krajiny. Ke spolupráci zvou zkušené i mladé perspektivní tvůrce. Realizované stavby obdržely hlavní české architektonické ceny. Roman Brychta vyučuje na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, Ondřej Hofmeister na soukromé škole architektury ARCHIP v Praze, Petr Lešek byl členem představenstva České komory architektů i jejím předsedou.

Divadlo Víti Marčíka

Jsme rodinné divadlo žijící na statku v Drahotěšicích, Některá představení hraji sám, některá se svými syny a Setkání před Betlémen se svými přáteli a s babičkou. Prý jsem „ zjev z Jižních Čech“. To se mi líbí, i když jsem Moravák. Asi jsem vypravěč, který často lže. Ale lžu kvůli Vám, protože kdybych mluvil pravdu, tak mi nevěříte

Petr Martan

Petr Martan se narodil roku 1958 ve Vimperku, absolvoval Střední lesnickou školu v Písku (1979). Působil jako lesník, později jako vydavatel časopisu Myslivec a autor knih Jihočeské halali a Barok – zlatý věk myslivosti. Sepsal a vydal též sbírku básní a próz Ekopsyché (1997) a knihu Poselství přírodních národů (1998). Jako publicista a spisovatel literatury faktu je činný přes 30 let. Jeho knižně vydaná díla čítají 14 svazků a vyšly celkovým nákladem 47 000 kusů u nás i v zahraničí. Posledních deset let se specializuje na problematiku Šumavy, jíž věnoval knihy: Šumava umírající a ohrožená, Šumava krajina živitelka, Boubín v rukou státu, Suchá opona Šumavy, Lesnické principy, Za želenou oponu, Lesy českého státu. Je autorem scénáře slovenského dokumentárního filmu Zomierajú postojačky. Uvedenými díly souborně zdokumentoval šumavskou národní lesní katastrofu (2007–2013). Tím se zařadil mezi pokračovatele děl Karla Klostermanna, který kdysi popsal obdobnou šumavskou kalamitu (1868–1878) z pohledu lesnicko-sociálně-ekonomického. Petr Martan je poradcem v lesnictví a životním prostředí; ředitelem Komunity pro duchovní rozvoj, o. p. s., která se zabývá propagací lesnictví, legislativními iniciativami, historií totalitních režimů a vydavatelskou činností. Vystupuje proti přebujelé ochraně přírody a vyhlašování dalších národních parků. Je inciátorem dvou petic za záchranu zelených a vzrostlých lesů Šumavy (28 000 podpisů), které byly Parlamentem ČR projednány s podporujícím usnesením. Martan je jeden z prvních autorů, který pojmenoval duchovní a ideologický základ novodobé ochrany přírody a upozornil na její nebezpečnost. Jeho knihy burcují veřejnost k záchraně doposud zelených lesů na Šumavě, které chrání zdroje spodních a povrchových vod. Propaguje uplatňování lesnických principů, jako cestu ke zmírnění dopadů klimatických změn pro člověka a k zachování kulturní krajiny.

Karel Matějka

Ing. Karel Matějka, CSc.  Narodil se v roce 1965 v Českých Budějovicích. Po absolvování Vysoké školy zemědělské absolvoval aspiranturu v oboru ekologie s prací realizovanou na Ústavu půdní biologie AV v Českých Budějovicích. Práci obhájil v roce 1991 na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1992-1995 vedl v rámci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti takzvané Východoevropské koordinační centrum mezinárodního projektu ICP-Forests, který se soustředil na monitoring stavu lesů. Nyní je nezávislým botanikem, ekologem a specialistou na zpracování dat, jenž část svého vědeckého výzkumu věnoval problematice lesních ekosystémů Šumavy. Ve spolupráci s mnoha fakultami, ústavy Akademie věd i s Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti řešil řadu výzkumných projektů. Vyvinul mimo jiné matematický model, jenž určuje procento přirozeného zastoupení dřevin v ekosystémech Šumavy, díky němuž je dnes možné objektivně vyhodnocovat ochranářskou důležitost jednotlivých stanovišť. Jeho terénní práce se dlouhodobě věnuje sukcesi vegetace v různých částech Šumavy i mimo ni. Tyto výsledky výzkumu dávají jednoznačné svědectví o tom, jaký management by měl být prováděn i na kůrovcem postižených lokalitách. Provozuje internetový server www.infodatasys.cz, který soustřeďuje všechny základní výsledky práce. Je tam možno nalézt mnoho informací i k ekologii a ochraně přírody na Šumavě. Je autorem a spoluautorem desítek recenzovaných i impaktovaných publikací. Ve spolupráci s Prof. Pavlem Kindlmannem vydali v nakladatelství Karolinum v roce 2012 knihu Lesy Šumavy, lýkožrout a ochrana přírody.

Ladislav Miko

Doc. RNDr. Ladislav, Miko PhD. se narodil v roce 1961 v Košicích. Ministr životního prostředí ve vládě J. Fischera (navržen SZ). Absolvent UK v Praze. V letech 1984 – 1992 působil v Ústavu krajinné ekologie SAV. V roce 1989 se v Košicích angažoval v hnutí Veřejnost proti násilí. V letech 1992 – 2001 byl zaměstnancem České inspekce životního prostředí. V roce 1996 získal titul PhD. v oboru systematické zoologie a ekologie a roku 2009 se stal docentem na Fakultě životního prostředí České zemědělské univerzity. V roce 2001 zastával funkci konzultanta projektů EU v programu PHARE. V období let 2002 – 2005 pracoval jako náměstek ministra na ministerstvu životního prostředí. Od roku 2005 vede sekci ochrany přírodních zdrojů na Ředitelství ochrany přírodních zdrojů při Evropské komisi. Je spoluzakladatelem slovenské Strany zelených, jíž byl do roku 1993 členem.

Jakub Potůček

Mgr. Jakub Potůček se narodil v roce 1975 v Hradci Králové. Je historikem umění specializujícím se na moderní českou a evropskou architekturu. Pracuje jako vědecký pracovník v Centru průmyslového dědictví na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Je autorem řady výstav a publikací, mimo jiné knihy Hradec Králové – Architektura a urbanismus 1895-2009.

Jan Romportl

Ing. Mgr. Jan Romportl, Ph.D., vystudoval kybernetiku a umělou inteligenci na Fakultě aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni a filozofii vědy na Fakultě filozofické téže univerzity. Do roku 2015 se zabýval výzkumem v oblasti aplikované umělé inteligence a řečových technologií na Katedře kybernetiky FAV ZČU, kde také vyučoval předměty týkající se filozofických otázek umělé inteligence, vztahu nových technologií k člověku a historie kybernetiky. Od roku 2003 se zároveň věnoval Alternativní teorii množin prof. Petra Vopěnky, se kterým spolupracoval na přípravě plzeňských badatelských seminářů z fenomenologie matematiky. V letech 2009-2015 vedl oddělení Mezioborových aktivit Výzkumného centra nových technologií ZČU (dnes oddělení Interakce člověka a stroje NTC ZČU). Od roku 2015 do současnosti působí na tomto pracovišti jako výzkumný pracovník. Zároveň se v polovině téhož roku do velké míry přesunul úplně mimo akademickou oblast a začal na plný úvazek pracovat jako Chief Data Scientist ve společnosti O2 Czech Republic a.s., což mu po dlouhé době umožňuje opět nacházet skutečné potěšení ve filozofickém bádání.

Kateřina Sam

Mgr. Kateřina Sam, Ph.D. se narodila v roce 1984 v Chodské Lhotě na Domažlicku. Studovala Zoologii a Ekologii na JU v Českých Budějovicích. Během doktorského studia začala pracovat na Entomologickém ústavu Akademie věd ČR, kam se minulý rok vrátila z Griffith Univerzity z Austrálie. Již osm let vede výzkumné aktivity na Papui-Nové Guineji.

Martin Škabraha

Martin Škabraha je filozof a publicista. Narodil se roku 1979 ve Vsetíně. V roce 1998 začal studovat filozofii a historii na Filozofické fakultně univerzity Palackého v Olomouci. Téma jeho doktorské disertační práce, kterou vedl Václav Bělohradský, znělo „Jak lze navrátit smysl slovu modernost?“ Stal se členem katedry filozofie Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Žije však nadále v Olomouci, kde na své alma mater přednáší jako externista. Zaměřuje se především na současnou levicovou teorii, ale také na filozofii filmu či některá témata z dějin vědy. V letech 2008 – 2010 přednášel úvod do filozofie na pražské Akademii výtvarného umění; příležitostně píše doprovodné texty k výstavám současného umění. Vyšlo mu časopisecky několik jeho krátkých próz (např. v Hostu či Aluzi), sbírka publikovaných i nepublikovaných povídek Rozpačité příběhy je dnes dostupná na internetu. Nyní píše už jen publicistické texty. Pravidelně vystupuje na veřejných besedách či přednáškách k aktuálním společenským otázkám. Občansky se angažoval v iniciativě ProAlt a ve Straně zelených. Jeho kniha „Sokrates vrací úder“ je výborem z esejů ze Salonu Práva, A2, Literárních novin, Sedmé generace, Britských listů, Vulgo.netu, Ihned.cz a Deníku Referendum. Texty se věnují například vztahu filozofie a veřejného prostoru, budoucnosti levice, xenofobii, multikulturalismu, vyrovnávání s minulostí, ale také vybraným literárním a filmovým dílům.

David Storch

Prof. RNDr. David Storch, PhD. je ředitelem Centra pro teoretická studia, společného pracoviště UK a AV ČR, a profesorem ekologie na Přírodovědecké fakultě UK. Zabývá se makroekologií, biodiverzitou a ekologickou teorií. Je spoluautorem knih „Jak se dělá evoluce“, „Úvod do současné ekologie“ a „Biologie krajiny – biotopy české republiky“, a editorem knihy „Scaling Biodiversity“, vydané nakladatelstvím Cambridge University Press. Je editorem časopisu Ecology Letters a členem redakční rady časopisu Vesmír

Ivo Vicena

Ing. Ivo Vicena, CSc. Narodil se 18. února 1926 v Jihlavě, vystudoval Lesnickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně. Již jeho kandidátská práce se zabývala příčinami vzniku polomu na Šumavě a Šumavě zůstal věrný až dodnes. Pracoval jako hlavní inženýr Vojenských lesů v Horní Plané, působil ve Volarech jako ředitel Jihočeských dřevařských závodů a také jako specialista ochrany lesa v Ústavu pro hospodářskou úpravu lesa. Od 90. let je hojně využíván jako soudní znalec. Zpracoval na tisíc znaleckých posudků, má za sebou bohatou publikační činnost. Jako zajímavost uveďme, že je mimo jiné také autorem českoněmeckého a německočeského dřevařského slovníku a dvou dílů Naučného slovníku lesnického. Před dvěma lety mu udělila Mendelova univerzita v Brně medaili za rozvoj oboru. Petr Martan, Šumavák a ředitel Komunity pro duchovní rozvoj, o.p.s. ve Čkyni o něm řekl: „Ivo Vicena je lesník a velký Jihočech. Jeho odborné články ze Šumavy vycházejí ze znalosti jím prožité historie a čtu je již čtyřicet let. Stál u zrodu takzvaného šumavského IV. odboje, proti novodobé ideologii divočiny. Patří mezi ty vzácné bytosti, jejichž vědomí nepodléhá stárnutí a vyvíjí se do pozemského vrcholu.“ Čerstvý devadesátník je také spolupracovníkem senátora Tomáše Jirsy, do jehož obvodu Šumava spadá. Pro Deník senátor Jirsa uvedl: „Inženýr Ivo Vicena je pojem nejen v odborné lesnické veřejnosti, ale hlavně na celé Šumavě. Jako celoživotní pracovník v lese, odborník a soudní znalec v oblasti lesního hospodářství nemohl mlčet ke skutečnosti, kdy nejrůznější zelení aktivisté začali prosazovat šokové umírání celých polesí na Šumavě. Inženýr Vicena se vahou své osobnosti zapojil do tohoto sporu a po celou dobu poskytuje nám, laikům, odborné zázemí, pomoc a oporu.“

Václav Žák

Ing. Václav Žák, (* 1945). Šéfredaktor časopisu Listy, který je již mnoho let významným mediálním partnerem EDO. Vystudoval jadernou fyziku, pracoval na vývoji operačních systémů počítačů, studoval humanitní vědy, ekonomii a právo, organizoval bytové semináře, podepsal Chartu 77. Po listopadu 1989 působil v OF, OH, byl místopředsedou ČNR. Přednáší na seminářích v ČR i zahraničí. Do května 2009 byl předsedou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

Jan Zrzavý

Prof. RNDr. Jan Zrzavý CSc. (1964) je zoolog a evoluční biolog z Přírodovědecké fakulty JU v Českých Budějovicích, (spolu)autor knih „Jak se dělá evoluce“, „Proč se lidé zabíjejí“, „Fylogeneze živočišné říše“, „Systematische Zoologie a Humanbiologie“.