Václav Bělohradský

Prof. Václav Bělohradský se narodil 17. ledna 1944 v Praze. Je významným a veřejně známým současným českým filosofem a sociologem. Je možno jej považovat za pokračovatele Jana Patočky. Vystudoval na FF UK v Praze češtinu, historii a filosofii. V roce 1970 po sovětské okupaci odešel do emigrace a působil postupně jako pedagog na Filozofickém institutu v Janově. Od roku 1990 byl profesorem politické sociologie na univerzitě v Terstu a profesorem na Fakultě sociálních věd UK v Praze. Česky vydal například: „Myslet zeleň světa“, „Přirozený svět jako politický problém“, „Člověk bez skrupulí“, „Kapitalismus a občanské ctnosti“, „Mezi světy a mezivěty“, „Společnost nevolnosti“. V úvodu ke knize „Společnost Nevolnosti“ Václav Bělohradský napsal: „Už mnoho let se účastním besed, které pod názvem Ekologické dny pořádá … Sluňákov. Jsou pro mě velmi důležité, publikum, s kterým se tam potkávám, je podivuhodně otevřené.“

Václav Dvořák

Mgr. Václav Dvořák se narodil v roce 1986 ve Šluknově. Od středoškolských let se věnuje ochraně přírody a zejména botanice. Ochranu přírody vystudoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého. V současnosti vede Botanickou zahradu PřF UP v Olomouci, působil rovněž jako kurátor botanických sbírek Vlastivědného muzea v Olomouci. Dlouhodobě pracuje s talentovanou středoškolskou mládeží a je autorem několika odborných i popularizačních prací nejenom o botanice, ale též o umění ve veřejném prostoru.

Jan Jeništa

Mgr. Jan Jeništa, Ph.D., se narodil v roce 1983 v Olomouci. Vystudoval polskou a ukrajinskou filologii a srovnávací slovanskou filologii na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde působí jako odborný asistent. V rámci vědeckého projektu Sochy a města mapuje umění ve veřejném prostoru vzniklé po roce 1945 v Olomouckém kraji, je spoluautorem několika publikací na toto téma. V Olomouci pracuje také jako turistický průvodce, jako aktivní člen Spolku za krásnou Olomouc se pravidelně podílí na organizaci tematických vycházek po městě.

Barbora Kinkalová

Barbora Kinkalová se narodila v Praze, po studiu filmové a TV produkce na FAMU (2003-2010) pracovala jako výkonná producentka především na hraných filmech, ale i dokumentech. Působila také jako vedoucí produkce v Národním filmovém archivu. V roce 2017 založila společnost Happy Film, která se zaměřuje na environmentální a hlubinně- ekologická témata, do budoucna plánuje také šířit kvalitní zahraniční filmy s tímto zaměřením v ČR. Jako první film vznikl krátký dokument „Happy Farmers“, připravuje se celovečerní dokument „Otto Placht – vypravěč džungle“ (rež.Alice Růžičková) a další.

Stanislav Komárek

Prof. RNDr. Stanislav Komárek, Dr. se narodil v roce 1958 v Jindřichově Hradci. Studoval entomologii na UK v Praze. Po nástupu na Parazitologický ústav emigroval do Rakouska. Pracoval v Muzeu přírodní historie, na ministerstvu zemědělství a v zoologickém ústavu Vídeňské univerzity. Měl zájem o etologické a antropologické koncepce (např. A. Portmann, J. v. Uexküll, K. Lorenz a O. Koenig). Zajímá se také o psychologii a psychoanalýzu, zejména vídeňskou tradici freudovskou a jungovskou. Po návratu do Prahy v roce 1990 nastoupil na Katedru filosofie a dějin přírodních věd na PřF UK, kterou založil Zdeněk Neubauer. Přednáší o vzájemných vztazích přírodních a kulturních fenoménů a biologické estetice A. Portmanna, také o dějinách biologie, o dějinách objevných cest, domestikaci jakožto biologickém fenoménu, mimikrách. Je skvělým esejistou (2006 cena Toma Stopparda), a autorem celé řady knih: „Dějiny biologického myšlení“, „Mimikry, aposematismus a příbuzné jevy“, „Lidská přirozenost“, „Spasení těla: moc, nemoc a psychosomatika“, „Ptáci v Čechách 1360 – 1890 aneb tajemství rytíře von Sacher – Masocha“, „Příroda a kultura: Svět jevů a svět interpretací“, „Obraz člověka a přírody v zrcadle biologie“, „Ochlupení bližní. Zvířata v kulturních kontextech“, „Evropa na rozcestí“. Napsal také beletristické romány „Opšlstisova nadace“, „Černý domeček“, „Mandaríni“. Je autorem sbírky básní „Kartografie, Kaligrafie, Holografie“, „Mé polopouště“. Absolvoval řadu poznávacích cest po celém světě. www.stanislav-komarek.cz

Zdeněk Kratochvíl

Doc. Zdeněk Kratochvíl, PhD., se narodil roku 1952, od 1990 působí na katedře filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecké fakulty UK v Praze, přednáší také na FF UK. Zabývá se nejstarší filosofií, v níž hledá inspirace pro současné myšlení. Oblíbení autoři: Archilochos, Hérakleitos, Jan Evangelista, Friedrich Nietzsche, Jiří Sádlo. Oblíbené končiny: Praha, Jižní Čechy, Vysočina, Kyklady. Je ženatý, má dvě dospělé dcery. Na webu nabízí k volnému přístupu svoji pracovnu www.fysis.cz a nově taky velké pojednání o všem, co se od neolitu do raného 21. století událo na Kykladách a hluboce ovlivnilo naši kulturu – www.keros.cz, s mnoha fotografiemi a pramennými texty.

Ľubica Lacinová

 

Doc. RNDr. Ľubica Lacinová, DrSc., biofyzička, pracuje v Centru Biověd Slovenské akademie věd, Ústavu molekulární fyziologie a genetiky. Zabývá se biofyzikou excitabilních buněk. Je členkou Komise pro biologickou bezpečnost při Ministerstvu životního prostředí SR a Národní odborné vědecké skupiny pro GMO, nové potraviny a potraviny původem z biotechnologií při Ministerstvu zemědělství SR. Byla organizátorkou konferencí pro odpornou i laickou veřejnost: Genetické technologie: hrozba nebo naděje? Napsala více jak 100 článků pro tištěné i elektronické média a je členkou rady časopisu Sedmá generace.

Eliška Fulínová (Luhanová)

Mgr. Eliška Fulínová, PhD. Po studiu učitelství na Pedagogické fakultě ZČU v Plzni (Mgr.) vystudovala filosofii na Ústavu filosofie a religionistiky FF UK (Mgr.), doktorát získala na Katedře filosofie a dějin přírodních věd PřF UK (Ph.D.) a Université Paris I, Panthéon-Sorbonne (Dr.). Jejím oborem je současná fenomenologická filosofie, soustředí se zejména na problematiku prostoru a prostorovostí jako ontologickým určením živých i neživých jsoucen. Kromě toho ji zajímá antická filosofie, dlouhodobě se zabývá řeckým archaickým myšlením a v současné době též Aristotelovými biologickými spisy, jimž se věnuje v rámci mezioborového badatelského projektu na Katedře filosofie a dějin přírodních věd PřF.

Ladislav Miko

Doc. RNDr. Ladislav, Miko PhD. se narodil v roce 1961 v Košicích. Ministr životního prostředí ve vládě J. Fischera (navržen SZ). Absolvent UK v Praze. V letech 1984 – 1992 působil v Ústavu krajinné ekologie SAV. V roce 1989 se v Košicích angažoval v hnutí Veřejnost proti násilí. V letech 1992 – 2001 byl zaměstnancem České inspekce životního prostředí. V roce 1996 získal titul PhD. v oboru systematické zoologie a ekologie a roku 2009 se stal docentem na Fakultě životního prostředí České zemědělské univerzity. V roce 2001 zastával funkci konzultanta projektů EU v programu PHARE. V období let 2002 – 2005 pracoval jako náměstek ministra na ministerstvu životního prostředí. Od roku 2005 vedl sekci ochrany přírodních zdrojů na Ředitelství ochrany přírodních zdrojů při Evropské komisi. Od začátku roku 2018 byl jmenován vedoucím Zastoupení Evropské komise na Slovensku. Je spoluzakladatelem slovenské Strany zelených, jíž byl do roku 1993 členem.

Petr Pokorný

Doc. Petr Pokorný, Ph.D. působí v Centru pro teoretická studia, společném pracovišti UK a AVČR. Je docentem ekologie na Přírodovědecké fakultě UK, kde dlouhodobě přednáší. Zabývá se čtvrtohorní paleoekologií, zejména vývojem vegetace a krajiny v poslední ledové době a v holocénu. Stejně důležitým oborem jeho činnosti je environmentální archeologie, tedy věda o vývoji vztahu mezi lidmi a přírodním prostředím od nejstarších dob po současnost. Pro ukojení těchto zájmů se rád pomocí rýče a nejrůznějších vrtáků hrabe v povrchových vrstvách kůry zemské. Na jejich obsahy pak dlouhé hodiny zírá skrz mikroskop. Takto bádá v Čechách i leckde jinde ve světě. Je autorem mnoha vědeckých prací a řady populárně vědeckých knih a článků. Je mírným životním optimistou a mírným kulturním a civilizačním pesimistou. Přestože se živí jako vědec, dává přednost přirozenosti před jejími rozmanitými obrazy. Nemá auto ani televizi. Raději chodí pěšky a jezdí na starém kole – nikoliv pro sportovní vyžití, ale jako čundrák. Ze všech bytostí má nejraději kunovité šelmy, slunce, mraky, některé kolegy, svojí ženu a pivo.

Jan Romportl

Ing. Mgr. Jan Romportl, Ph.D., vystudoval kybernetiku a umělou inteligenci na Fakultě aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni a filozofii vědy na Fakultě filozofické téže univerzity. Do roku 2015 se zabýval výzkumem v oblasti aplikované umělé inteligence a řečových technologií na Katedře kybernetiky FAV ZČU, kde také vyučoval předměty týkající se filozofických otázek umělé inteligence, vztahu nových technologií k člověku a historie kybernetiky. Od roku 2003 se zároveň věnoval Alternativní teorii množin prof. Petra Vopěnky, se kterým spolupracoval na přípravě plzeňských badatelských seminářů z fenomenologie matematiky. V letech 2009-2015 vedl oddělení Mezioborových aktivit Výzkumného centra nových technologií ZČU (dnes oddělení Interakce člověka a stroje NTC ZČU). Od roku 2015 do současnosti působí na tomto pracovišti jako výzkumný pracovník. Zároveň se v polovině téhož roku do velké míry přesunul úplně mimo akademickou oblast a začal na plný úvazek pracovat jako Chief Data Scientist ve společnosti O2 Czech Republic a.s., což mu po dlouhé době umožňuje opět nacházet skutečné potěšení ve filozofickém bádání.

Jiří Sádlo

RNDr. Jiří Sádlo, CSc. je český biolog. Zkoumá vývoj krajiny v holocénu včetně jejích současných změn a fenoménu biologických invazí v (post)moderní krajině. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK a působí v Botanickém ústavu Akademie věd ČR v Průhonicích.  Kromě úzce odborných či naopak zcela beletristických textů je spoluautorem knih Biologie krajiny a Krajina a revoluce. V nevelkých dávkách přednáší na několika vysokých školách.

Zdeněk Sendler

Dipl. Ing. Zdeněk Sendler (*1956). Ateliér zahradní a krajinářské architektury Brno. Vyučil se obor okrasné zahradnictví na zahradnickém učilišti v Rajhradě. Absolvoval Střední zahradnickou školu v Brně – Bohunicích, obor sadovnictví – květinářství a Vysokou zemědělskou školu v Lednici na Moravě, Fakulta zahradnická, obor zahradní a krajinářská tvorba. Příležitostně učí, publikuje, přednáší a k jeho zálibám patří: architektura, film, lukostřelba, cyklistika, včelařství, starší sportovní kabriolety. Nominován na titul Architekt roku 2018, který porota zdůvodnila takto: Za více než čtvrtstoletí dlouhou tvůrčí činnost v oblasti navrhování zahrad, parků a krajiny, která se vždy vyznačuje přirozeností, skromností a pokorou, aniž by se vzdávala svého tvůrčího potenciálu. Jeho tvorba není omezena na jeden druh intervence a nevztahuje se k jednomu měřítku. Se stejnou zaujatostí navrhuje jak zahrady k rodinným domům, tak i stavební obnovu barokních zahrad nebo rekultivace krajiny. Tato výjimečná tvůrčí univerzalita a stálé usilování o kvalitu vlastního návrhu i následné realizace z něj činí jednoho z nejlepších českých zahradních architektů současnosti. Svou citlivost prokázal i při ovlivnění budoucí podoby areálu Domu přírody Litovelského Pomoraví v Horce nad Moravou s uměleckými díly Františka Skály, Miloše Šejna, Miloslava Fekara a Marcela Hubáčka.

Martin Dokupil Škabraha

Mgr. Martin Škabraha, Ph.D. je filozof a publicista. Narodil se roku 1979 ve Vsetíně. V roce 1998 začal studovat filozofii a historii na Filozofické fakultně univerzity Palackého v Olomouci. Téma jeho doktorské disertační práce, kterou vedl Václav Bělohradský, znělo „Jak lze navrátit smysl slovu modernost?“ Na své alma mater dodnes přednáší jako externista. V letech 2008 – 2010 přednášel úvod do filozofie na pražské Akademii výtvarného umění a v letech 2008 až 2016 byl členem katedry filozofie Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Zaměřuje se především na současnou levicovou teorii, ale také na filozofii filmu. Publikoval knihu „Vyhnáni do ráje“, zabývající se dílem amerického režiséra Terrence Malicka, a také výbor „Sokrates vrací úder“, který obsahuje vybrané eseje ze Salonu Práva, A2, Literárních novin, Sedmé generace, Britských listů, Vulgo.netu, Ihned.cz a Deníku Referendum. Texty se věnují například vztahu filozofie a veřejného prostoru, budoucnosti levice, xenofobii, multikulturalismu, vyrovnávání s minulostí, ale také vybraným literárním a filmovým dílům. Časopisecky publikoval několik krátkých próz (např. v Hostu či Aluzi), sbírka publikovaných i nepublikovaných povídek Rozpačité příběhy je dnes dostupná na internetu. Pravidelně vystupuje na veřejných besedách či přednáškách k aktuálním společenským otázkám. Občansky se angažoval v iniciativě ProAlt a je členem Strany zelených. Od roku 2016 žije v Praze a v současné době je na rodičovské dovolené.

David Storch

Prof. David Storch, PhD. je ředitelem Centra pro teoretická studia, společného pracoviště UK a AV ČR, a profesorem ekologie na Přírodovědecké fakultě UK.  Zabývá se makroekologií, biodiverzitou a ekologickou teorií. Je spoluautorem knih „Jak se dělá evoluce“, „Úvod do současné ekologie“ a „Biologie krajiny – biotopy české republiky“, a editorem knihy „Scaling Biodiversity“, vydané nakladatelstvím Cambridge University Press. Je editorem časopisů Ecology Letters, Global Ecology and Biogeography a členem redakční rady časopisu Vesmír.